nedělní
[neďelňiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k neděli 1 (sedmému dni v týdnu) • odehrávající se, uskutečněný v neděli:
nedělní odpoledne / večer
Vyšel si s rodinou na nedělní procházku.
Nedělní bohoslužba se bude vysílat v přímém přenosu.
Nedělní prodej v supermarketech se už stal samozřejmostí.
V nedělní dohrávce se utkala dvě nejlepší mužstva krajské ligy.
2.
charakteristický pro neděli 1 (sedmý den v týdnu) • určený pro neděli, sváteční den, slavnostní, sváteční:
S manželkou si užívají nedělní pohodu.
Objevily se stížnosti na rušení nedělního klidu hlukem ze sekaček na trávu.
Nalíčila se a oblékla si nedělní šaty.
Na nedělní oběd k nám přijdou obě babičky.
□ nedělní škola
(v některých křesťanských církvích) pravidelná výuka náboženství pro děti, zprav. v čase nedělní bohoslužby
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[neďelňiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k neděli 1 (sedmému dni v týdnu) • odehrávající se, uskutečněný v neděli:
nedělní odpoledne / večer
Vyšel si s rodinou na nedělní procházku.
Nedělní bohoslužba se bude vysílat v přímém přenosu.
Nedělní prodej v supermarketech se už stal samozřejmostí.
V nedělní dohrávce se utkala dvě nejlepší mužstva krajské ligy.
2.
charakteristický pro neděli 1 (sedmý den v týdnu) • určený pro neděli, sváteční den, slavnostní, sváteční:
S manželkou si užívají nedělní pohodu.
Objevily se stížnosti na rušení nedělního klidu hlukem ze sekaček na trávu.
Nalíčila se a oblékla si nedělní šaty.
Na nedělní oběd k nám přijdou obě babičky.
□ nedělní škola
(v některých křesťanských církvích) pravidelná výuka náboženství pro děti, zprav. v čase nedělní bohoslužby
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)